Ruská invaze na Ukrajinu opět zvýšila napětí na finančních trzích, protože způsobila zrychlení inflace a zpomalila růst, uvedla Evropská centrální banka (ECB) ve své zprávě.
Válka „zvýšila rizika ohrožující finanční stabilitu prostřednictvím svého vlivu prakticky na všechny aspekty ekonomické aktivity“, uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos.
Meziroční tempo růstu cen v eurozóně dosáhlo v dubnu 7,4 %, což je výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ECB. Inflaci v eurozóně podporuje zdražování energií, zemědělských produktů a surovin. Zároveň se zhoršují ekonomické vyhlídky regionu.
Reakce na ruský úrok na Ukrajinu a následné sankce nebyly podle ECB zatím chaotické. „Reakce trhu byla výrazná, ale slabší než na začátku pandemie,“ uvedla ECB ve své pololetní zprávě o finanční stabilitě.
Pokud se však růstové vyhlídky ještě zhorší, mohou se objevit nová rizika. Vysoká inflace totiž nutí centrální banky, aby zpřísňovaly měnovou politiku. Americká centrální banka (Fed) už razantně zvedá úrokové sazby a ECB také signalizovala zvyšování.
Toto zpřísňování však může zhoršit ekonomickou situaci. Potenciální přehodnocení rizikových aktiv a zvyšování sazeb mohou ještě zvýšit finanční problémy vysoce zadlužených firem a vlád.
Také oživení ziskovosti bank může být jen krátkodobé. Navzdory nízké přímé expozici může zpomalení ekonomiky způsobené válkou zhoršit vyhlídky finančních institutů v eurozóně a zvýšit jejich úvěrová rizika.
