Evropa jako celek by mohla do roku 2024 zaznamenat nárůst účtů za energie o více než 3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Účty za plyn a elektřinu v Evropě by mohly v roce 2023 vyskočit na 4,5 procenta disponibilního příjmu domácností, z 3,5 procenta v roce 2021. Podle analytiků Citi by účty za energie mohly v roce 2024 dále vzrůst na 4,8 procenta disponibilního příjmu domácností.
V zemích východní Evropy, kde ceny komodit tvoří větší podíl účtů, se disponibilní příjem pravděpodobně sníží nejvíce, tvrdí investiční banka.
Podle průzkumu Citi jedna čtvrtina respondentů z celé Evropy ve věku 18 až 29 let tvrdí, že by nebyli schopni platit své účty včas, kdyby se účty zvýšily o jednu desetinu.
Účty v Evropě stoupají od podzimu 2021, kdy nedostatek zemního plynu vedl k vyšším cenám plynu a elektřiny. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více zatížila příjmy domácností, protože účty za energie rostly s prudce stoupajícími cenami komodit.
Španělsko a Portugalsko stanovily horní hranici ceny plynu používaného k výrobě elektřiny poté, co jim to EU povolila, čímž uznala jejich výjimečné energetické požadavky. Mimo EU, ve Spojeném království, prudce stoupající ceny energie také zasáhly domácnosti, v zemi je zaveden takzvaný Energy Price Cap, který chrání domácnosti před příliš vysokými účty tím, že omezuje cenu, kterou jim poskytovatelé mohou přenést, ale zároveň zatěžuje poskytovatele energie. Jelikož se však cenový strop v dubnu výrazně zvýšil, kvůli vysokým cenám energií během šesti měsíců před rozhodnutím o zvýšení ze strany regulátora trhu s energií Ofgem v únoru, domácnosti mají stále větší problém platit účty za energii. Krize životních nákladů „bude v říjnu skutečně strašná“, řekl minulý měsíc před výborem parlamentu Keith Anderson, výkonný ředitel jednoho z největších poskytovatelů, ScottishPower.
